Neděle, 12. duben 2009

Na konci vesmíru

Byla to zkouška ohněm... Ve všech ohledech a směrech...

Uspěli jsme...

Ale následky to mívá občas nemilé a netýkají se jen jedné věci.
Ale nu což, nikdy není vše perfektní.

Nicméně, bufet se zdařil, prodaji jsme téměř vše a to, co mělo zůstat dýl, zůstalo na další dny.
Otroci všechny přežili.
Ztráty téměř nulové, zákazník se nám snad žadný nezardousil.

Díky všem za pomoc i každému, co si něco koupil...


Ale momentálně mám chuť někoho zaškrtit...

Středa, 8. duben 2009

8.4. 2009

V pátek nám startuje Pragocon 2009, kdo bude chtít najde moji osobu v bufetu vynervovanou, patrně nevyspalou a utahanou =).
Momentálně se to má tak, že mám pocit, že nic není tak, jak má, takový ten nepříjemný pocit, který má někdy každý.

No, snad je to jen chyba v mém přijímači, nic zlého se nestane a vše proběhne v pořádku.

Koneckonců, když já upadnu, bude tu někdo, kdo mě zase zvedne =).

Sobota, 4. duben 2009

Dumání nad ničím?

Nebudu se tvářit jako někdo komu je hrozně líto, že sem nepsal, je mi uplně jasné, že sem nikdo nekouká a navíc jsem neměla potřebu se sem vypisovat jakožto 99% dnešních lidí, kteří jsou stejného či mladšího věku a strašně si stěžují, jak jsou rodiče zlí a jak je svět hnusný, jak jim nikdo nedává peníze apod. :D


Žila jsem, žiji a snažím se přežívat dál...

Je toho však moc, dějí se milé i nemilé věci, avšak je důležité stále nosit takový ten lehce hloupý, nicméně velmi naivní úsměv doufající, že bude lépe. A ono bude, jen musíme býti trpěliví.
Momentálně jsem podepsaná pod pár projekty a aktuálně a akutně nestíhám, ne, že bych se nesnažila, ale když na něčem pracujete docela dlouhou dobu a ten druhý člověk řekne, - jednoduše řečeno - že to stojí za nic, tak se pak i ztratí vůle cokoliv dělat, že.
Minulý týden jsem měla lehký kolaps na místě, kde bych to čekala nejméně a zároveň tam, kde jsem doufala, že se to již nestane, avšak náhoda je mrcha a proč by se mi to nestalo zrovna tam, že.
Už je to relativně dobré, přemýšlím nad něčím, nad čím bych už dávno neměla, protože mi to opravdu nepřidává na energii nebo náladě.

Tento týden jsem doma a má 'dovolená z donucení' (nebýt horeček a tancujícího žaludku tak ani není) zítra končí, původně měl tento týden vypadat úplně jinak, ale lepší tento týden, než ten další, no ne? Příští týden se koná PGC'09 a já se podškrábla pod vedení bufetu a nevím zda-li jsem nadšená, či ne, ale zkušenosti jsou potřeba a jednak je to i sranda. Navíc, jak mi bylo řečeno "Svačináře má každý rád. Dokonce víc jak vyhazovače," tak si to aspoň užiju, chvilku ten pocit, že by zemřeli hlady? Asi ne, nejsou hloupí.
Jestli se mé myšlenky objeví i na akci, nic s tím neudělám, jen s úsměvem na rtech a přáním pomálého mučení v mysli budu dělat jakoby nic. tak to asi bude nejlepší =)

Vyhlídky na léto vypadají vesměs zajímavě a pokud mi vyjdou, tak letošní léto si užiji s parádou a s lidmi, které mám ráda a oni mají snad rádi i tuhle hromádku přecitlivělých nervů :D.

Milí drazí, jestli toto čtete, tak máte asi moc volného času, běžte něco dělat, najděte si život :D. Ale horší je to, že ten kdo to píše by měl dělat to samé, no ne...


Nevím kam patřím, ale snad to brzo poznám.

Středa, 1. říjen 2008

Uaa, už máme měsíc školy za sebou, stihli jsme toho hodně...
Začít školu, srovnat to i s prací, přežít konferenci, onemocnět, ztratit částečně hlas na několik dní a pak se konečně po týdnu (a kus xD) uzdravit...

Jen se mi to teď děsně blbě dohání :D...
V pátek jedu na výstavu hraček~~ Dost se na ni těším :3

A v práci jsem měla odměnu za akci víc, než jsem čekala O_O Neni to nějaká závratná částka, ale potěší to, víte :3

A vůbec... poslední měsíc se stalo hodně věcí... Urovnali jsme si částečně myšlenky, ujistili se, že všechno není tak černé jako bývá a bývalo... A že může být i lépe :3...

Teď bych o to všechno nerada přišla...